kosmovize kmene Inga
PÁS S PŘÍBĚHY
Břišní pás je jedním z nejdůležitějších ochranných předmětů kmene Inga a Kamëntsá. Jeden z důvodů jeho důležitosti je ten, že je v něm zapsán pohled na svět moudrých předků.
Když se říká, že indiánské národy neměly písmo, není to až tak úplně pravda. Pás, který může na délku měřit 4 až 6 metrů, je složen z různých symbolů, které na sebe navazují a svým významem vykládají příběh, ve kterém je zachycena moudrost ženy, která ho utkala. Po narození indiáni omotávají děti právě takovým pásem, protože se věří, že dané symboly pomáhají posilovat tyto kvality i v dítěti.
Když se říká, že indiánské národy neměly písmo, není to až tak úplně pravda. Pás, který může na délku měřit 4 až 6 metrů, je složen z různých symbolů, které na sebe navazují a svým významem vykládají příběh, ve kterém je zachycena moudrost ženy, která ho utkala. Po narození indiáni omotávají děti právě takovým pásem, protože se věří, že dané symboly pomáhají posilovat tyto kvality i v dítěti.
OCHRANA LŮNA I ŽIVOTA
Ženám pomáhá zpevňovat břicho, záda a slouží k ochraně lůna a ženských orgánů před vnějšími „negativními vlivy“‘. Pro Ingy je velice důležité chránit tento posvátný prostor, protože je to místo, kde se “píše“ život a myšlení celého kmene. To je důvod, proč ho zdobí původní symboly, které zobrazují např.: hojnost, sílu, Slunce či plodnost.
Výroba chumbe
Chumbe se používá omotané vodorovně kolem břicha ženy, ale vyrábí se svisle.
Na samotném začátku práce ženy s podporou třech malých klacíků umístěných na zemi do trojúhelníku začínají snovat barevná vlákna, vypracovávat předivo, které slouží pro začátek předení s výběrem barevných vláken, která pak vytváří symboly v chumbe.
Pro tkaní si ženy přeloží barevná vlákna napůl a uváží si je ve výšce pasu. Dva opačné konce, které zůstanou, se připevní k nějakému předmětu ve výšce větší, než je žena, která přede. Některé ženy si nechaly vyrobit speciální tkalcovský stav, aby se vyhly nepohodlným pozicím při práci. Avšak většina dává přednost starému způsobu, protože je bližší pradávnému pojetí „umění tkát“. To znamená, že vždy po určité době otáčí vlákny z jednoho konce na druhý pomocí paličky, která vede ústřední motiv a od břicha ženy (místa, kde vše začíná) se tak vypráví a popisuje samotný příběh.
Jazyk tkadlen
Jedním ze základních symbolů v chumbe je kosočtverec. Kosočtverec neboli břicho (Uigsa) symbolizuje místo, odkud začíná život. V pojetí makrokosmu je to místo, kde začíná svět neboli místo čtyř světových stran. Když se kosočtverec symbolicky rozloží, je to místo, ze kterého začíná nová cesta.
Jelikož je tento symbol počátkem všeho, plní hlavní úlohu při vytváření nových symbolů. Tak, například: pro utvoření symbolu, který zobrazuje plodnost, se používá kosočtverec (Uigsa) a přidaný prvek, který daný symbol doplní. Tímto způsobem se “Uigsa tujtu“ – Květ břicha, chápe jako plodnost, sjednocení ženského a mužského, čili oplodnění.
Je třeba poznamenat, že každý symbol má svůj vlastní význam.
Například: Inti: Slunce; Puncha: den, jasný; Yako: voda, řeka; Tujtu: květ…
Každýz nich se může spojit s dalším a vytvořit nový koncept.
Indi Kutij: sluneční čas; Chaska Tuta: hvězdná noc, Uigsa samai: duch břicha atd.
A díky těmto kombinacím a propojování mohou pásy chumbe vykládat samotný příběh.
Písmo v chumbe
Co se týče pojmového významu jednotlivých symbolů – očí, hvězd, temnoty, místa pro život, dne, noci, vody, počasí, poznání, smrti atd., se kterými se začíná “psát“ samotný příběh v chumbe, existují příběhy, které dokáží svou stavbou dobře vystihnout symbolický význam každého z nich. Většinu příběhů tohoto typu vyprávějí ženy, které se věnují tkalcovskému umění.
Existují vyprávění krátká i obsáhlá. Některá z nich souvisí přímo s jedním symbolem, jiná naopak vystihují několik z nich. Během doby, kterou žena tkaním jednoho chumbe stráví, se tyto příběhy vynořují v podobě rad, připomínek nebo vyprávění, která jsou znovu a znovu předávána tomu nebo těm, kteří ji v tu chvíli doprovázejí. Mohou se týkat kukuřice, cest, řek, Atun puncha (oslav nového roku) atd. Když je chumbe dokončeno, stává se z něj asi čtyřmetrový spis.
Tkaná báseň
Chumbe, které si žena vezme na sebe, má přibližnou délku čtyř metrů na délku a devět nebo jedenáct centimetrů na šířku, podle toho, z kolika “párů“ vláken se vyrábí – těch může být devět, dvanáct či patnáct. A může mít až 84 různých výtvorů nebo návrhů, v závislosti na jejich kombinaci, můžeme dle evropských měřítek konečný výsledek toho “psaní“ v chumbe považovat za velmi dobře vypracovanou báseň, která uměleckým způsobem vystihuje vnímání a fungování světa a vesmíru.